9. července 2018

Lesní bar Horní Lipová

Lesní bar je takové kouzelné místo v lese (překvapivě), kde si můžete dát čaj, kávu, pivo nebo třeba kremrole či klobásu s chlebem. A nejzajímavější na tom je to, že tento bar nemá obsluhu. Jednoduše si vezmete, na co máte zrovna chuť a peníze pak vhodíte do kasičky. Vše je tedy o důvěře a zdá se, že navzdory pověsti našeho národa může lesní bar fungovat i na našem území.
Lesních barů je na našem území prý několik. My jsme si vyhlídli ten, který se nachází kousek od Horní Lipové v Jeseníkách, protože nás upřimně zajímalo, jak takový bar vlastně funguje. Už dole u cesty jsme narazili na tak trochu netradiční půjčovnu holí na nordic walking. Jak vidíte na fotce, půjčovné se zde platilo do obyčejné zavařovačky.


Na první pohled pohodová cesta vzhůru k lesnímu baru se postupně přehoupla do poněkud prudčejšího stoupání. Prošli jsme kolem party šiškožroutů (a kamenožroutů) a v neposlední řadě také kolem spousty laviček. Jednu jsme hned využili k vydýchání a nabrání nových sil do stále stoupajícího kopce.


Po zdolání kopce k lesnímu baru jsme se nezapomněli řádně zaevidovat a udělat si čárku. 


Na baru jsme našli snad vše, co člověku při pobytu v přírodě přijde k chuti. Pro ty hladovější zde byly špekáčky a pečivo, pro gurmány kremrole, pro děti oplatky a pro ty ostatní úžasné slané tyčky, jejichž chuť mě naprosto uchvátila a marně je od té doby hledám na pultech obchodů. Podobně pestrý výběr tu byl i co se týče nápojů. Mohli jsme si vybrat jak obyčejnou vodu, tak perlivou, limonádu, džus, energy drink, ledový čaj, pivo (alko i nealko) a pochopitelně zde nechyběla ani možnost připravit si horkou kávu nebo čaj.


V baru jsme měli k dispozici ohřívač, chladící box, příbory, tácky - zkrátka vše, co by mohlo být potřeba. Dokonce jsme si mohli zakoupit i památkové odznaky, samolepky, pohledy a trička. Chybět nesměla ani přehledná mapa okolí a krabička poslední záchrany pro zbloudilé cyklisty. Co lesnímu baru taky rozhodně nechybělo, byla pohodová atmosféra uprostřed lesů a táborák, ke kterému jsme si také hned sedli. Tuhle atmosféru já prostě miluju.


Zaujalo mě ale i to, že se v lesním baru třídí odpad a nezapomíná se ani na lesní zvířátka. (To zvířomilové jako já dokáží velmi ocenit.)


Mě samotnou nápad na lesní bar velmi zaujal a těší mě, že jsou na světě lidé, kteří stále ještě mají důvěru v náš národ. Podle majitele lesního baru prý někteří lidé ale nevěří tomu, že jimi vhozené peníze do kasičky nikdo neukradne, a raději je proto nechávají v údolí v některém z penzionů, případně je posílají pánovi na účet. Bohužel bar již vykraden byl, ale ani to pana Pavlíčka naštěstí nezlomilo a od svého projektu neupustil. Mohl by sice místo hlídat kamerou, ale o tom nechce ani slyšet, protože by tak lesní bar ztratil svůj smysl, s čímž naprosto souhlasím.

Pan Pavlíček má můj obdiv a všem, co jakýmkoliv způsobem lesní bar ničí, přeji, aby si jednou uvědomili, jak neuvěřitelně hloupě se zachovali, a propadli se hanbou až někam do údolí pod lesním barem.

Webové stránky lesního baru najdete zde.

Cesta z parkoviště k lesnímu baru je dlouhá cca 2 kilometry.

Podobné články

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za každý komentář. ❤