27. srpna 2018

Výlet do Kunštátu

Kunštát je moravské město, ve kterém můžete navštívit zámek, jeskyni Blanických rytířů, Burianovu rozhlednu a především výbornou cukrárnu na náměstí, kvůli které byl právě Kunštát často cílem (nebo alespoň zastávkou) na spoustě našich výletů.
Asi nejznámější dominantou Kunštátu je tamní zámek, jehož interiér si můžete jít v návštěvních dnech prohlédnout. Cestou k němu naleznete i jeden z mála psích hřbitovů u nás, který jsem z neznámého důvodu potřebovala navštívit taky. Je zde dvanáct čitelných náhrobků. Nejstarší je z roku 1890 a patřil jezevčíku Luxovi. 


Pokud už budete u zámku, projděte se i pod hradbami, kde najdete zbytky středověkého hradu, který zde původně stával. Nahlédnout můžete i do zámecké střelnice (na fotografii pod tímto odstavcem vlevo). Za procházku rozhodně stojí i rozsáhlá zámecká zahrada, která je volně přístupná.


Ze zámku byl výhled do okolí a do samotného města Kunštát, kam jsme se přesunuli na náměstí k soše Jiřího z Poděbrad a především do již zmíněné Švancarovy cukrárny. Jak je na tom aktuálně, nevím, ale vždy byla vyhlášená a našli jsme v ní vynikající zákusky, chutnou zmrzlinu a kávu. Interiér je sice trochu zastaralý, ale to konkrétně mně je třeba úplně jedno, protože většinou s sebou mám i Čerta, takže sedíme venku na zahrádce.

Tím ještě ale naše návštěva Kunštátu neskončila, ačkoliv u kafe bych vydržela hodiny. Kousek za Kunštátem se totiž nachází ještě jeskyně Blanických rytířů. Před jejím vstupem si můžete projít Smyslovou zahradu, kde vyzkoušíte, zda vám všechny vaše smysly fungují správně. Já mám očividně problém s logickým myšlením, takže jsem si kolikrát nebyla úplně jistá, jak které exponáty vlastně fungují. 


V jeskyni Blanických rytířů jsem byla už několikrát. Najdete v ní - chvíle napětí - vojsko spících Blanických rytířů. Ty zde vytvořil Stanislav Rolínek, rodák z nedalekého Bořitova. V areálu najdete i několik jeho dalších soch, z nichž asi nejznámější je obří socha T. G. Masaryka, která však byla za druhé světové války zničena a jsou z ní patrné pouze boty. 

V lese kousek za Bořitovem (naše oblíbená cyklotrasa) najdete další sousoší od Stanislava Rolínka, na kterém jsou Jan Žižka, Jan Hus a Prokop Holý. Naše babička nám dokonce vykládala, že Rolínkovou prvotinou byla socha Rumcajse v nedalekém lese, kde si trénoval, jak vlastně sochu vytvořit. Tu se však zatím nikomu (a bohužel ani nám) nepodařilo najít.

Sněhurka a sedm trpaslíků, Blaničtí rytíři, socha T. G. Masaryka a socha lva před vchodem do jeskyně
Na závěr prohlídky celého areálu jsme se vydali na opravdu blízkou Burianovu rozhlednu, která opravdu nemá nic společného s komikem Vlastou Burianem, jak jsem se jako dítě domnívala. Tuhle rozhlednu doporučuji obzvlášť těm, kterým na rozhlednách obvykle vadí schody, skrz které je vidět dolů, protože to tady naštěstí nenajdou. Na tuhle rozhlednu si dokonce troufla i naše máma, která nemá ráda výšky.


Pokud jsem vás dnešním příspěvkem nalákala na návštěvu tohoto města, pak doporučuji ještě akci Hrnčířský jarmark, který se tu každoročně koná. Celé náměstí je plné stánků a to především těch s keramikou, protože právě ta je pro Kunštát typická. Jarmark doprovází kromě tradičních řemesel i bohatý kulturní program, který mě ovšem v posledních letech moc nenadchnul. Já do Kunštátu mířím spíš na každoroční Truck trial do areálu bývalé pískovny, který vám rozhodně doporučuji někdy navštívit. Článek o něm mám pochopitelně taky v plánu.

Podobné články

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za každý komentář. ❤