2. července 2018

Zoo Hodonín


Historicky první článek na mém blogu jsem se rozhodla věnovat hodonínské zoo, protože právě tam měli v době naší návštěvy malý roztomilý tygříky, což jako vysvětlení pro sepsání samostatného článku prostě musí stačit. Jen si ještě dovolím malé upozornění hned úvodem. Tento článek obsahuje fotografie s nadměrnou dávnou roztomilosti, které by mohly způsobit náhlé záchvaty šišlání.

Zoo Hodonín bych zařadila rozhodně k těm menším (ačkoliv například parkoviště má mnohem větší než brněnská zoo). Z parkoviště nám cesta k areálu zoo trvala asi pět minut, během kterých jsme si aspoň prohlédli místní psí útulek a odlovili blízkou kešku. Pak už jsme ale zamířili rovnou do zoo, kam jsme šli (nevím, jak přítel, ale já určitě) především kvůli novým přírůstkům, ke kterým jsme naštěstí poměrně rychle dorazili. U jejich výběru jsme zůstali fascinovaně zírat velmi dlouho. Pozorování dvou malých hravých tygrů je totiž mnohem lepší než televize. Navíc ten pocit, že je od vás dělí jen sklo nebo vysoký plot, vás nutí přemýšlet o tom, jaké by to asi bylo si je pohladit. Z těchto myšlenek mě vytrhl až přítel, který mi připomenul, že v zoo se nachází i spousta jiných zvířat, které by bylo možná taky fajn vidět. 

tygřice Raja a její dva tygříci Šér Chán a Radža
Ačkoliv se celá zoo nachází na opravdu malém prostranství, projít ji celou nám zabralo docela dost času, protože tam byla vážně velká spousta zvířat. Některá od nás byla na dosah ruky, čehož jsme také hned využili a nakrmili kozy. Tuto možnost nabízí v dnešní době snad každá zoo, takže nejde zase o nic tak vzácného, ale zážitek je to pořád stejně super.

V akváriích jsme spatřili i žraloka, ale toho bohužel nafoceného nemám, protože se pohybuje fakt zatraceně rychle a na snímcích z něj mám jen šmouhu. (Žraloka jsem v zoologických zahradách už viděla několikrát, ale kvalitní fotku opravdu nemám ani jednu.)


Strašně se nám líbila i skupinka bílých lvů. Ty jsem viděla naposledy v liberecké zoo a už tehdy jsem z nich byla docela paf. Očividně se na tom nic nezměnilo.


Po vyčerpávající prohlídce, která byla v mém případě doprovázena hlasitými šišlavými pokřiky na vše, co bylo roztomilé, jsme zamířili na oběd do restaurace, která byla také přímo v areálu. Tam se k nám připojilo toulavé kotě a poobědvalo s námi. Obzvlášť si oblíbilo přítelovu náruč, čemuž se ale vůbec nedivím (mám stejný problém).


Celkově se mi Zoologická zahrada v Hodoníně moc líbila a na to, že je opravdu malinká, mě moc příjemně překvapila. Pokud tedy přemýšlíte, kam v létě vyrazit, Zoo Hodonín by měla být jasná volba.

Zoo Hodonín
Internetové stránky: zde 
Vstupné (dospělí): 100 Kč 
Vstupné (děti): 60 Kč


mapa zoo a parkoviště

Podobné články

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za každý komentář. ❤